od RobertS » Uto 21. Dec 2010 8:03:30
od Pito » Uto 21. Dec 2010 15:31:10
* Lasturnatky (Ostracoda) - Jedná se o drobné sladkovodní korýše s velikostí do 2 mm. Tělo mají pokryté dvěma pevnými schránkami, takže se svým vzhledem podobají miniaturním škeblím. Ve vodě dokážou volně plavat, a také se pohybují lezením pomocí dvou párů tykadel a delších štětinek. Zavléci se dají zpravidla s nalovenou živou potravou a časté jsou i případy přinesení s novými rostlinami z komerčních pěstíren. Vůči rybám i rozplavanému plůdku jsou neškodné, mohou však být nebezpečné pro čerstvě vylíhlé krevetky. Požírat je mohou větší ryby (rájovci, cichlidy).
* NálevníciNálevníci - Pokud v akváriu najdeme velmi malé, světle bílé "tyčinky", plovoucí ve vodě nebo "červíkovitě" lezoucí po skle, jedná se "obří" nálevníky o velikosti až 1-3 mm, což bývá nejčastěji plazivenka obecná (Spirostomum ambiguum). Vyskytují se v téměř každém akváriu, avšak jejich přemnožení nastává zpravidla v nově založených nádržích. Jsou naprosto neškodní a mohou se stát potravou vyhládlé rybky, případně po čase sami od sebe zmizí. V laboratořích se využívají k testům toxicity vod, takže jejich případný výskyt v akváriu svědčí o tom, že voda je "živá".
* KroužkovciKroužkovci (Annelida) – Patří sem, kromě výše popsaných pijavek, také třída máloštětinatců (Oligochaeta), ze kterých se mimo nitěnek (Tubifex) mohou v akváriích objevit dále olejnušky (Aeolosoma), naidky (Nais) nebo žížalice (Lumbriculus). Do nádrže se mohou dostat právě při krmení nitěnkami, ale i s novými rostlinami nebo v podobě vajíček např. s mraženou potravou. Jsou to naprosto neškodní "červíci", žijící v substrátu dna, kde se živí detritem a nespotřebovanými zbytky potravy. V případě, že vylézají ze dna ven, mohou se stát snadnou kořistí nepřekrmovaných ryb.
* HlísticeHlístice (Nemathelminthes) - Neparazitující ve vodě žijící hlístice se pohybují hadovitým pohybem volně lezoucí po předmětech či substrátu. Jejich tělo má kruhovitý průřez, s hladkým povrchem a délkou maximálně několika málo milimetrů. Přizpůsobí se i velmi extrémním podmínkám, kdy snáší nízký obsah kyslíku. Vyskytují se nejčastěji ve velkém množství detritu i na tlejících rostlinách. Příznivé podmínky nalézají v místech se slizovitými bakteriálními povlaky, při špatném odkalování a nedostatečném praní filtrů.
* MechovkyMechovky (Bryozoa) - Tito sladkovodní zástupci kmene chapadlovců (Tentaculata) jsou charakterističtí přisedlým způsobem života, kdy vytváří kompaktní až několik centimetrů velké kolonie slizovitého vzhledu s jednotlivě izolovanými jedinci o velmi malých rozměrech (cca 1 mm). V klidovém stavu je světle až nahnědle zbarvené tělo vysunuté z komůrky a při podráždění se zatahuje. Potravu filtrují z vody, kdy si ji pomocí obrvených pohyblivých chapadel přihánějí k ústnímu otvoru. V akváriích jsou mechovky dosti vzácné a delší dobu zde tito zajímaví živočichové zpravidla nepřežívají.
* HoubyHouby (Porifera) - Český název houby může být dosti zavádějící, neboť s houbami Fungi z lesa nemají tito nejprimitivnější mnohobuněční živočichové naprosto nic společného, proto se také nověji uvádí název houbovci. Můžeme je v akváriu najít jako pevně přisedlé bělavé či šedavé útvary na rostlinách i na jiných předmětech. Živí se drobnými organickými částečkami detritu, kdy voda prochází přes malé, různě velké vstupní otvory nepravidelně rozseté po povrchu houby. Jejich tělo obsahuje bílkovinná vlákna (spongin) a křemité jehlice. Rozmnožování probíhá dělením a pučením, kdy vznikají stadia, nazývané jako gemule, což jsou uvolněné miniaturní kuličky, které vydrží i vyschnutí nebo přemrznutí a v příznivých podmínkách se z nich rozvíjí nové kolonie houbovců. V našich vodách se vyskytuje 6 druhů sladkovodních hub, ze kterých se nejčastěji uvádí houba říční (Ephydatia fluviatilis) – vytvářející členité keříčkovité útvary, a také houba rybniční (Spongilla lacustris) s méně členitými plochými porosty (viz foto).
* VodouchVodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) - Jedná se o jediný druh pavouka, který dokáže žít pod vodou. Dorůstá rozměrů 8-15 mm, takže je v případě zavlečení s živou potravou v akváriu nepřehlédnutelný. Jeho životní projevy jsou však velmi zajímavé, neboť přijímá vzdušný kyslík způsobem, že si do svého pavučinového hnízda vetkaného ve vodních rostlinách přináší z hladiny vzduchovou bublinku pomocí nožek posetých jemnými chloupky. Jeho kořistí jsou larvy vodního hmyzu, korýši a drobní bezobratlí. Vodouch má jeden z nejsilnějších jedů u našich pavouků, avšak vzhledem k jeho malé velikosti není případné kousnutí horší než včelí nebo vosí bodnutí.
* VoduleVodule (Hydracarina) - Je to velmi početná skupina vodních roztočů. Jsou pestře zbarvené, velké 1-3 mm. Zdržují se na dně i na vodních rostlinách, ale mohou i volně plavat ve vodě. Mnoho druhů vodulí včetně jejich vývojových stadií je dravých, aktivně loví drobné vodní bezobratlé. Do akvária si je můžeme zatáhnout při krmení živou potravou, kdy ryby nijak neohrožují a mohou jim spíše posloužit jako jejich potrava. Pozor! Mohou být ale nebezepečné např. pro malé krevetky.
* ChvostoskociChvostoskoci (Collembola) - Jsou to velmi drobní členovci velcí pouhých cca 0,5-1 mm. Vyskytují se poměrně běžně na vodní hladině, kde lezou nebo poskakují po povrchové blance vody i po plovoucích rostlinách. Chvostoskoci mají zajímavý "skákací aparát", kdy je na spodní straně zadečku sklopená vidlice, která se při vyrušení uvolní a vymrští živočicha do výšky. Živí se bakteriemi, plísněmi a rozkládající se rostlinnou hmotou, přičemž zdravé rostliny nepoškozují.
* Larvy hmyzuLarvy hmyzu - Při lovu živé potravy ve venkovních vodách je možné také narazit na některé larvy hmyzu, jako jsou např. larvy vážek (velké asi 4 cm) nebo larvy potápníka (délky až 6 cm). Pokud by se při naší neopatrnosti dostaly do akvária, mohou zde být díky svému dravému zůsobu obživy nebezpečné pro malé rybky a drobný potěr či krevetky, avšak naštěstí jsou díky své velikosti nepřehlédnutelné, takže je můžeme zavčasu odstranit.
od vladko » Sob 05. Mar 2011 22:41:20
od vladko » Ned 06. Mar 2011 13:31:16
Pito píše:vladko, precitaj si clanok nad tvojiím dotazom, a zistis co to je!!!
Späť na Zdravie, choroby a liečba cichlíd
Užívatelia prezerajúci fórum: Žiadny registrovaný užívateľ nie je prítomný a 17 hostia