Tak na žádost Rostratuse jsem vypotil jakýsi popis P. lanisticola. Snad mě za to "veledílo" neukamenujete
Maylandia (pseudotropheus) lanisticola
Synonymum: haplochromis lanisticola, pseudotropheus lanisticola, metriaclima lanisticola, pseudotropheus livingstonii
Úvod:
Shánět informace o tomto druhu je poněkud obtížné. Nevím z jakého důvodu, ale jde o poměrně vzácně chovanou malawskou cichlidu, informací o ní je poskrovnu a navíc jsou dost chaotické. Sehnat tyto ryby není až takový problém, nabízí se i odchovy, cena není vysoká. Přesto zatím uniká většímu zájmu akvaristů, snad díky svému méně výraznému zbarvení v porovnání s ostatními malawskými rybami. I na zahraničních webových stránkách podrobnější popis chybí. Pokusím se zde nějak poskládat posbírané informace a i vlastní postřehy z mého akvária. Předem upozorňuju, že mám tyto ryby jen pro radost, o cílený odchov se nesnažím, nechávám to na „přírodě“. Taky mi odpusťte, že budu někdy používat název pseudotropheus lanisticola, ale mám to tak zažité.
Často m. lanisticola označována jako jediný šnekáč, který žije v jezeře Malawi. Při procházení internetu a hledání informací o malawských šnekáčích, jsem narazil i na druh maylandia livingstonii, který je někdy označován jako synonymum m. lanisticola. Jedno je jisté – maylandia livingstonii a m. lanisticola jsou v současné době z taxonomického hlediska 2 samostatně uznávané druhy. Jestli jsem to svým selským rozumem správně pochopil, byl druh pseudotropheus (dnes maylandia) lanisticola popsán jako nový a samostatný v r. 1976 Burgessem (popsané rozdíly ve zbarvení, proporcích, zubech ve srovnání s m. livingstonii, určitým problémem údajně je, že porovnával různě velké či staré exempláře). Popsání maylandia lanisticola jako nového druhu má své zastánce i odpůrce, např. Trewavas zastává názor, že m. lanisticola se liší od m. livingstonii, naopak Konings se domnívá, že jde o tentýž druh, tedy o synonyma (viz. malawicichlid.com). Takže co mi plave v akváriu nevím
, věřím prodejci, takže pseudotropheus lanisticola.
Tolik na úvod, trošku se v tom sám ztrácím
Pseudotropheus lanisticola, stejně jako m. livingstonii, se přirozeně vyskytuje na jihu jezera Malawi v lokalitě Cape Maclear. Ve stejné lokalitě žije i druh maylandia elegans. Tyto tři druhy jsou řazeny do skupiny „Mbuna“, ale na rozdíl od ostatních ryb skupiny mbuna neobývají skalnaté oblasti jezera, ale oblasti písčité v hloubkách mezi 2-50 metry (m. elegans až 76 m). Hlavně mladé ryby všech tří druhů, tedy dokud jim to velikost dovolí, vyhledávají jako útočiště v případě nebezpečí prázdné ulity plžů rodu Lanistes, které se v lokalitě vyskytují. Z tohoto pohledu by se tedy mezi šnekáče daly snad odvážně zařadit všechny tři druhy. Rod lanistes je v Malawi zastoupen několika druhy (l. nasutus, l. ellipticus, l. nyassanus a l. solidus), a někteří jedinci dorůstají docela úctyhodných rozměrů s průměrem ulity i přes 8 cm.
Vzhled ryb:
Zbarvení ryb, které chovám je dost proměnlivé. Vybarvení jednotlivých jedinců může být ovlivněno náladou, kondicí, postavením v hierarchii, pohlavím. Základem na těle je kovově-stříbrná barva s různě výrazným modrým nádechem v oblasti břicha. Samci mají tento nádech silnější než samice. Hřbet ryb má nádech do hnědé až měděné barvy. Podle nálady mají moje ryby na těle více či méně patrné příčné tmavé (hnědé) pruhy. Zvláště u samic jsou patrné i dva podélné hnědé pruhy ve svrchní části těla, takže společně s příčnými pruhy tvoří jakousi „šachovnici“. Můj dominantní samec nemá podélné pruhy prakticky viditelné, subdominantní pak ano. Hlava ryb je ve spodní části modravá (opět výrazněji u samců), horní část hlavy hnědá. Břišní a řitní ploutev je zbarvena černě s bílým lemem, na řitní ploutvi mají ryby žluté jikerné skvrny, a to i samice. Hřbetní ploutev světlá, modrošedá s poměrně výrazným žlutým lemem a v zadní části jsou pak hlavně u samců patrné bílé proužky. Ocasní ploutev pruhovaná v kombinaci bílé a černé (šedé), u samic opět daleko méně výrazné. Představu o vzhledu ryb si asi lépe uděláte z přiložených fotografií, než z tohoto popisu. Celkově lze říci, že subdominantní samci jsou vybarvením spíš podobní samicím, jsou ale již od pohledu větší a robustnější. Kupoval jsem ryby někdy v červenci roku 2009 ve velikosti cca 4 cm, stáří tipuju kolem 4-6 měsíců maximálně. Od té doby hlavně samci dost vyrostli jak do délky, tak i celkově zmohutněli. Samice jsou nyní velké kolem 6-7 cm, dominantní samec určitě 10 cm. Tvar těla těchto ryb je podobný jako u ostatních představitelů skupiny mbuna, přirovnal bych k notoricky známým druhům jako p. saulosi, p. demasoni atd. Maximální dosahovaná velikost se v různých pramenech liší, nejčastěji je uváděna do 8 cm (můj samec je rozhodně větší). Fisbase uvádí u m. lanisticola 5,4 cm, u m. livingstonii až 15 cm.
Chov:
Pro chov těchto ryb je vhodná voda s parametry jako pro ostatní malawské cichlidy. Teplotu je vhodné ideálně udržovat mezi 23-27 °C, pH kolem 7,5-8,5, celková tvrdost do 20 dGH. Dobré je udržovat nízkou hladinu dusíkatých látek pravidelnou výměnou vody. Z vodovodu u nás teče skoro kojenecká voda (celková tvrdost do 5 dGH, NO3 – 0,6 mg/l, NO2 – 0,01 mg/l), proto jí při výměně upravuji jedlou sodou, jednak pro zvýšení pH a i zvýšení uhličitanové tvrdosti. Pro zvýšení celkové tvrdosti mám v akváriu pár malých kousků opuky, jestli to pomáhá nevím. Parametry vody udržuji na pH 8, uhličitanovou tvrdost kolem 15 dKH, NO3 mám před výměnou vody max. do 30 mg/l. Celkovou tvrdost neměřím.
Pro chov skupiny lanisticol by podle mých zkušeností mohla stačit nádrž již kolem 200 litrů (možná i méně), protože nejde o nijak extrémně agresivní ryby. Lanisticoly chovám bez problémů ve společnosti jiných malawských ryb, konkrétně s aulonocarami, m. estherae, l. careuleus a l. trewavasae. Nádrž mám zařízenou kameny, na dně písek do bazénových filtrací, 3D pozadí, část mám osázenou valisneria gigantea. Po zakoupení m. lanisticola jsem do nádrže vhodil pár největších ulit hlemýždě, co jsem měl doma, v bláhové představě, že je ryby budou vyhledávat. Ani si jich nevšimly, i když by v nich vzhledem k jejich velikosti mohly ještě najít úkryt. Dnes si myslím, že pro chov nejsou ulity vůbec nutné, ale třeba mi to někdo vyvrátí. Na druhou stranu, pokud bych narazil na dostatečně velké ulity (alespoň nějakých 6-7 cm v průměru), rád bych je do akvária přidal, abych dal rybám tu možnost. Samotného by mě zajímalo, jestli mají „šnekáčí“ chování v sobě a zda by je ulity přitahovaly. Lanisticoly se v akváriu pohybují v celém vodním sloupci. Na rozdíl od mých ostatních ryb, které se rády zdržují u kamenů, proplouvají mezi nimi atd., jsou kameny lanisticolám vlastně lhostejné, v přirozeném prostředí se s nimi ani nesetkají, mají rády spíš volný prostor Jsou to čilé a nebojácné ryby, které se odhodlají oždibovat mi ruku při čištění akvária, nechají se pohladit a klidně se nechají z ruky i krmit. Nejde ale o nijak zvlášť agresivní druh vůči ostatním rybám v akváriu, žádnou velkou agresivitu jsem nepozoroval ani v rámci druhu. Samci jsou agresivnější při tření, ale s tím se jaksi počítá
. Osobně bych lanisticoly asi nedoporučoval v menších nádržích do společnosti extrémně agresivních druhů (např. rod melanochromis, p. lombardoi), nemám to odzkoušené, ale tipuju tak z jejich povahy.
Lanisticoly jsou stejně jako ostatní mbuny tlamovci. V přirozeném prostředí se údajně třou v těsné blízkosti ulit, v akváriu probíhá tření běžným způsobem na písku. Samec si vyhlídne teritorium, které brání před ostatními rybami a láká do něj samici natřásáním se. Po výtěru samice nosí jikry v tlamce, kde dochází k inkubaci a líhnutí potěru. Samice nosí kratší dobu než ostatní mbuny, cca 15-16 dnů, poté mladé rybky vypustí. U mě v nádrži se lanisticoly celkem pravidelně třou a samice poctivě nosí. Mladé ryby se mi bohužel nepodařilo zatím odchovat, ale je to dáno tím, že se o ně postará ostatní osazenstvo nádrže, pro které je každé vypuštění mladých vítaná zábava a zpestření jídelníčku. Pokud by byla samice odlovena, nevidím důvod proč mladé úspěšně neodchovat a to i bez ulit. V komoře pro filtr za pozadím se zase nějaký potěr prohání, tak uvidím, třeba to někdy vyjde.
Potrava:
Lanisticoly jsou všežravci. V přírodě se živí různými bezobratlými živočichy, hmyzem, řasami, planktonem atd. Samice při hledání potravy vytvářejí menší skupinky. Na internetu jsem narazil na práci, která zkoumala případný potenciál m. lanisticola v boji proti přemnoženým vodním plžům rodu Bulinus v jezeře Malawi. Tito plži jsou hostiteli mezistadia parazitických motolic rodu Schistosoma, které způsobují u člověka nemoc zvanou bilharzióza nebo Schistosomóza a ta je velkým problémem právě v Africe. Lanisticoly tyto plže požírají vykusováním z ulit, stejně jako třeba plže rodu Melanoides, tedy známé piskořky (důkazem jsou nestravitelná víčka – operculum, které byly nalezeny v trávícím traktu odchytových ryb). Zajímavé je, že pokusné ryby zkonzumovaly podstatně více plžů v akváriu bez substrátu, než v akváriu s pískem. Zdůvodněno je to tím, že lanisticoly vyhledávají potravu hlavně na základě vizuálního vnímání a nemají vyvinuté žádné speciální orgány, které by jim pomáhaly odhalit pohybující se kořist ukrytou v písku, jako to mají některé druhy specializující se potravně na plže nebo různé bezobratlé žijící v sedimentech (napadají mě třeba aulonocary).
Já krmím ryby granulemi, jako základ používám SAK green, SAK 55, SAK mix. Zhruba jednou týdně dopřeju rybám zpestření v podobě mrazené artemie, cyklopu, někdy dávám i bílé komáří larvy. Lanisticoly jsou velice žravé a ochotně mi vzaly jakékoliv použité krmivo. V akváriu se pokoušejí okusovat i řasu z kamenů, začaly mi likvidovat valisnérie. Nedávno jsem hodil do akvária trs růžkatce a ten také úspěšně spásají. Takže by zřejmě nebylo na škodu přikrmit špenátem, salátem, kopřivou apod.
Co říci závěrem? Snad, že z mého pohledu je p. lanisticola ryba vlastně nenáročná, jak na chov, tak potravu a v případě odlovení samice myslím i na odchov. Není přehnaně agresivní, ochotně přijímá jakoukoliv potravu. Kdo má nějakou zkušenost s malawskými cichlidami, toho lanisticoly určitě ničím nezaskočí. Zajímavé pro akvaristy by mohly být zejména způsobem svého života a vázaností na prázdné ulity plžů v přirozeném prostředí. Jestli se toto chování projevuje i v akváriu nemůžu posoudit, moje mladé ryby neměly o ulity žádný zájem, i když byly z pohledu velikosti ještě přijatelné. Dnes už jsou ryby velikostně úplně jinde a tak velké ulity, aby vyhovovaly dospělým rybám, jsem bohužel zatím nesehnal. A mám takový pocit, že je jim to úplně fuk. Lanisticoly se do ulit ukrývají v případě nebezpečí, což pro dospělé jedince lanisticol moje ostatní chované ryby určitě nepředstavují. Trošku mě to mrzí, právě kvůli „šnekáčímu“ chování jsem si je původně pořizoval, ale rozhodně nelituju. Mě se tyto ryby líbí i zbarvením, v akváriu jsou pěkným zpestřením a mohu je všem vřele doporučit.
Pokud máte někdo přesnější a konkrétnější poznatky z chovu tohoto druhu, kontakt na chovatele atd., budu velice rád, pokud je doplníte. Opravdu ověřených informací je jako šafránu.
Zdroje:
Malawicichlid.com
Fishbase.org
P.S. Fotky dodám
